Arcibiskupské lesy a statky Olomouc se na jednání v senátu připojily k petici za zachování lesních porostů.

(TISKOVÁ ZPRÁVA SVOL)

Milion hektarů lesa v akutním ohrožení v důsledku dlouhodobého sucha a kůrovcové kalamity, ale stát pořád nekoná tak, jak by měl. To je hlavní vzkaz, který zazněl během včerejšího veřejného slyšení k petici „Za zdravé a prosperující lesy pro příští generace“ v Senátu Parlamentu ČR. Nejen petenti, ale i samotní senátoři, zástupci pozvaných institucí a přítomná veřejnost vytýkali politikům bagatelizaci dopadů historické kalamity na lesní ekosystémy, jejich majitele a celou společnost. Dosavadní kroky, které byly učiněny (např. rychlá novela zákona o lesích nebo přislíbené navýšení prostředků na hospodaření v lesích), jsou pouze dílčími krůčky správným směrem, lesy však potřebují výraznou finanční a legislativní pomoc. Bez ní totiž nebudou majitelé lesů schopni proti kůrovci dále bojovat a vzniklé holé plochy zalesňovat. A rozsáhlé náhlé odlesnění bude mít závažné dopady na vodní režim v krajině.

„Od předání petice v Poslanecké sněmovně, které proběhlo před půl rokem, se ve věci uvolnění významnějších finančních prostředků pro majitele lesů, nebo zajištění intervenčního výkupu dřeva státem alespoň od drobných majitelů lesa, nestalo prakticky nic,“ konstatoval předseda SVOL František Kučera s tím, že jednání na různých úrovních sice probíhají, jsou však pomalá a výsledek nejistý.

Vlastníci lesů potřebují řešit historickou kalamitu v lesích neprodleně. „Situace je velmi vážná, kalamita je v plném proudu, a to ještě bohužel nejsme na jejím vrcholu,“ uvedl Martin Hyský, radní pro oblast lesního a vodního hospodářství Kraje Vysočina. „Některé odhady hovoří o tom, že v roce 2019 bude objem nahodilé těžby dřeva na Vysočině trojnásobkem čísel z roku 2018.“ Trh se dřívím se blíží kolapsu, dřevo je prakticky neprodejné a vlastníci lesů nemají prostředky na nákup nových sazenic, kterými by zalesnili rozsáhlé holiny a zachránili lesy.

„Vznik petice jsme iniciovali proto, že si veřejnost neuvědomuje rozsah katastrofy a také proto, že pomoc státu vlastníkům lesů je naprosto nedostatečná. Dva roky intenzivního jednání, kdy konečně politici alespoň vzali na vědomí, že se v lesích něco děje, nepřinesly žádné konkrétní výsledky,“ řekl předseda Komory soukromých lesů Richard Podstatzký Thonsern. „Na to, že v lesích tiká ekologická bomba, soustavně upozorňujeme od roku 2015. Nyní je květen 2019, kůrovec má první letošní rojení za sebou, vlastníci lesů se nacházejí v kritické ekonomické situaci, kterou často řeší panickým prodejem lesa, o který se staraly jejich rodiny po celé generace, a pan premiér si jede na Vysočinu v populistickém gestu do státních lesů prohlédnout živého brouka.“

Středeční návštěvu premiéra Andreje Babiše na Vysočině kritizoval ve svém příspěvku také senátor Miloš Vystrčil. Doporučil raději konečně konat. „Ostuda jde za námi, politiky,“ nebral si servítky a připomněl, že stát získával v minulosti z lesnictví nemalé prostředky a jako správný hospodář by nyní měl peníze naopak uvolnit. Rozhodně pak odsoudil odvod peněz z rezervního fondu státního podniku Lesy ČR do státní kasy v posledních dvou letech, kdy již bylo zřejmé, jaká apokalypsa v lesích je před námi.  „My politici máme poslední šanci přestat se dohadovat, kdo za co může a nemůže, podívat se pravdě do očí a udělat systémová opatření, abychom lesy zachránili.“ Miloš Vystrčil rovněž hovořil o nutnosti omezit s ohledem na situaci v lesích některé dotační programy a naznačil, že by stát mohl vlastníkům pomoci také intervenčním výkupem nyní prakticky neprodejného dřeva od malých vlastníků, případně jednáním o hromadném exportu do zemí, kde kůrovcová kalamita není.

Petici SVOL v plném rozsahu podpořili všichni přítomní senátoři, odborníci i zástupci dotčených ministerstev, pouze zástupce Ministerstva pro místní rozvoj vyjádřil zdrženlivý postoj ve věci vyjmutí činností souvisejících s hospodařením v lesích z působnosti zákona o zadávání veřejných zakázek. Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský v souvislosti s peticí upozornil na nutnost změny mysliveckého zákona a radikální snížení počtu spárkaté zvěře, které je limitem úspěšné obnovy lesů a vlastníky lesů a potažmo i stát stojí obranná opatření nemalé finanční prostředky.

Tento požadavek zazněl také v konkrétních opatřeních pro řešení kalamitní situace, které petenti senátorům na veřejném slyšení předložili společně s požadavkem na uvolnění minimálně 3 miliard korun ze státního rozpočtu na zpracování kalamity a opětovné zalesnění v rámci nového dotačního titulu MZe pro vlastníky lesů, s požadavkem na navýšení rozpočtové kapitoly MZe na rok 2020 ve výši 5 – 7 miliard Kč, přijetím novely zákona o lesích, která umožní, aby se vlastníci lesů k finanční pomoci vůbec dostali, požadavkem na úpravu novely zákona o zadávání veřejných zakázek, aby  veřejným zadavatelům nebránil operativně reagovat na kalamitní situaci v lesích, zajištěním výjimky pro nakládání přípravků na ochranu lesa proti kůrovcům pro neprofesionální uživatele, přijetím nařízení obecné povahy k sadebnímu materiálu a zahájením diskuse o reformě státní správy lesů a správy malolesů.