Oficiální stanovisko společnosti k dění v CHKO Jeseníky

13. 5. 2020

Vedení Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s.r.o. (dále také jako ALSOL) si není vědomo žádného porušení zákona o lesích nebo o ochraně přírody při zpracovávání kůrovce v nestátních lesích Arcibiskupství olomouckého.

• Destrukce smrkových porostů není způsobena následnou těžbou kůrovcem napadených stromů, ale bezprecedentní kůrovcovou kalamitou, která postihla celou ČR. Ta vznikla mj. díky tomu, že ekologické organizace na některých místech aktivně bránily včasnému odstraňování kůrovcem napadených stromů s tím, že kůrovec je „doktor lesa“ a jeho působením bude z českých lesů odstraněn smrk ze všech míst, kde je nepůvodní a stanovištně nevhodný, čímž dojde k ozdravění lesů. To se ale nestalo. Dokladem jsou právě smrkové porosty v Hrubém Jeseníku. Ty jsou decimovány kůrovcem i na stanovištích, která jsou pro smrk ideální. Je proto nesmysl, že nynější stav potvrzuje dřívější prognózy ekologických spolků, naopak jsou tím potvrzeny prognózy lesníků, že „chov“ kůrovců ve zvláště chráněných územích bude mít za následek kalamitu katastrofálních rozměrů. A právě k tomu nyní dochází.
• Vyjádření ze strany neziskových organizací přesvědčivě prokazuje, že ekologické spolky neznají obsah právních předpisů, jimiž se ohánějí. Neplatí totiž, že k nahodilé těžbě kůrovcem napadených stromů na území CHKO Jeseníky, je zapotřebí výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato výjimka se týká pouze situací, kdy je k nahodilé těžbě použita takzvaná intenzivní technologie. Bohužel tento pojem není v zákoně nikde podrobně vysvětlen. Proto si ALSOL v zájmu nastolení právní jistoty a z preventivní opatrnosti požádal o udělení výjimky.

Vyřizování žádosti je v procesu vypořádávání odvolání jak ze strany ALSOL, z důvodu příliš velkého omezení hospodaření, tak i ze strany ekologických spolků, které naopak požadovaly, aby lesy byly ponechány kůrovci napospas. O žádném z odvolání dosud nebylo rozhodnuto. ALSOL tak žádnou výjimku porušit nemohl, protože žádná výjimka zatím není platná.

Požadavek ekologických spolků, aby proti kůrovci bylo zasahováno jen formou maloplošných zásahů, je za nynějšího rozsahu kůrovcové kalamity nesmyslný. Takováto opatření by šíření kůrovce nemohla účinně zabránit. Respektování požadavku na použití výlučně maloplošných zásahů by v konečném důsledku mělo stejné dopady, jako ponechání lesů samovolnému vývoji, po kterém spolky setrvale volají, a vedlo by k úplnému rozpadu lesních ekosystémů. Ekologickým spolkům se takové požadavky uplatňují snadno, neboť za jejich katastrofální dopady neponesou žádnou odpovědnost, ani finanční, ani právní. Účet zaplatí vlastník lesa nebo státní pokladna.

Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. jsou tak ve schizofrenní situaci, kdy musí hospodařit současně podle dvou občas proti sobě jdoucích zákonů. Jedná se o Zákon o lesích č.289/1995 Sb., ve kterém je kůrovec kalamitním škůdcem a jeho řádné nezpracování a neasanování je pod pokutami ze strany ČIŽP, ale podle Zákona o ochraně přírody č. 114/1992 Sb., je kůrovec přírodní proces, zároveň je v tomto zákoně termín intenzivní technologie velice obecně definovaný. Díky tomu je dáno široké pole pro individuální výklad, co to vlastně intenzivní technologie je. V loňském roce na popud Hnutí DUHA na nás přišla kontrola ČIŽP, zda řádně zpracováváme kůrovce podle zákona o lesích. ČIŽP však žádné pochybení nenašla. Dnes zase ekologické spolky zkouší napadnout naše hospodaření na základě použití tzv. intenzivní technologie dle zákona o ochraně přírody.

Dlouhodobě v rámci zpracování kůrovce netěžíme ve II. zónách jedle a listnaté stromy. Do vydání výjimky, a ve spolupráci s CHKO, ponecháme dohodnuté množství stromů v konkrétních lokalitách k zetlení. Vytipování konkrétních stromů mělo proběhnout již v měsíci dubnu, ale z důvodů pandemie COVID 19, bude celá akce realizována až v měsíci květnu.

Zastoupení dřevin ve II. zóně CHKO Jeseníky je tvořeno z 94 % smrkem, 0,4 % jedlí a 4,4 % bukem. Většina porostů byla historicky založena uměle člověkem.

Veškeré těžby, které v rámci CHKO Jeseníky probíhají jsou těžby nahodilé, neplánované. Co, kde a kolik stromů budeme těžit neurčuje lesník, ale sucho a kůrovec. Proto pokud na některých kalamitních holinách nejsou výstavky jedle nebo listnatých dřevin, je to dané tím, že v daném místě tyto stromy prostě nerostly.

Při obnově kalamitních ploch ve II. zónách CHKO využíváme především stávajícího přirozeného zmlazení smrku, jeřábu a doplňujeme volné plochy sazenicemi buku, jedle, javoru nebo jilmu. V těchto horských polohách vysazujeme 46 % smrků, 8 % jedlí, 45 % buků a 1 % javorů, olší a jilmů.

Ostře se ohrazujeme proti nepravdivému tvrzení, že ve II. zónách CHKO jsou stovky hektarů holin!

 V rámci CHKO Jeseníky hospodaříme v nestátních lesích o výměře 11 236 ha. (I. zóna 297 ha, II. zóna 3892 ha, III. zóna 7 047 ha)

1. Ve II. zónách proběhla v letech 2018 až 2020 těžba na ploše o celkovém součtu 93 ha. K dnešnímu dni, po jarním zalesnění, evidujeme 51 ha holin na ploše 3892 ha. Holiny tak tvoří pouhých 1,3 % z celkové výměry II. zóny. Vzniklé holiny zalesňujeme pestrou dřevinnou skladbou (buk, smrk, jedle, javor), podporujeme přirozené zmlazení smrku, jedle, jeřábu. Využíváme také břízu jako přípravnou dřevinu.
2. Ostatní kalamitní holiny vznikly ve III. zónách. Jedná se zpravidla o typické nestabilní stejnověké smrkové monokultury, které masivně podléhají suchu a následně kůrovci. Ve III. zónách proběhla v letech 2018 až 2020 těžba na ploše 627 ha. K dnešnímu dni, po jarním zalesněné evidujeme 223 ha holin. To představuje 3 % z celkové výměry III. Zón.

Společnost ALSOL si intenzivně uvědomuje přírodní, ekonomickou i sociální hodnotu lesních ekosystémů, a to nejen v rámci CHKO Jeseníky, ale i v rámci celé České republiky v těch nejširších souvislostech, které lesní ekosystémy mají pro plnohodnotný lidský život. Jedná se především o nezastupitelnou funkci lesa při koloběhu a zadržování vody v krajině nebo její ochlazování. Stejně tak je nám jasné, že les je zdravým životním prostředím mnoha rostlin a živočichů. Velice těžce neseme každý kůrovcem napadený nebo uschlý strom, protože s každým suchým stromem přicházíme, my všichni, dlouhodobě o zdroj obnovitelné suroviny a vlastník lesa o část svých příjmů, a i o část své svobody.

 Přesto jsem přesvědčený, že přes všechna úskalí a těžkosti, které aktuální dění v lese postihuje, nebo stížnosti ekologických spolků, že to bude nakonec zase lesník a lidé s ním v lese pracující, kteří lesy obnoví pro budoucí generace.    

foto: Polesí Domašov – pohled na Malý Klín a II. a III. zóny CHKO Jeseníky