Kůrovcová kalamita nekončí, za rok 2020 budou nestátní vlastníci lesů potřebovat minimálně 5,8 mld.
17. 2. 2021 zdroj: Tisková zpráva SVOL
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) na své on-line tiskové konferenci 16. února 2021 zhodnotilo vývoj kůrovcové kalamity.
Objem nahodilé těžby v nestátních lesích za rok 2020 odhaduje SVOL ve výši 14,6 milionů kubíků dřeva. Za minimální částku příspěvků pro nestátní vlastníky lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020 na zajištění obnovy zničených lesů považuje SVOL 5,8 miliardy korun. Kůrovcová kalamita bohužel rokem 2020 nekončí.
ilustrační foto: požerek kůrovce
„Udržitelnost ekonomiky nestátního sektoru českého lesnictví je v době kůrovcové kalamity přímo závislá na příspěvcích na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity a příspěvcích na hospodaření v lesích,“ uvedl Stanislav Janský, místopředseda SVOL. Připomněl, že mnohé vlastníky zachránil před krachem příspěvek na zmírnění kůrovcové kalamity, tzv. „kůrovcová kompenzace“, který se SVOL podařilo po četných jednáních s MZe, na vládě i v Parlamentu vybojovat. „O kompenzace se od roku 2019 přihlásily i státní lesy. Ze strany státu byl ovšem podceněn potřebný objem finančních prostředků a po uzavření příjmu žádostí byla vlastníkům nestátních lesů vyplacena podpora ve výši, která ve skutečnosti představovala pouze 55% skutečného poklesu cen dříví. Prodej dříví přitom v minulosti znamenal pro vlastníky lesa hlavní zdroj příjmů (v průměru 95 %), ze kterých pak financovali obnovu lesů a péči o jejich zajištění a výchovu po dobu nejméně 40 let a v podstatě i všechny ostatní „tzv. mimoprodukční“ funkce lesů,“ připomněl Stanislav Janský.
ilustrační foto: kalamitní holina na polesí Rejvíz
Majetky, které jsou kalamitou postiženy, proto potřebují finanční pomoc státu, aby mohly obnovu všech služeb a funkcí lesa (včetně jeho zpřístupnění – odstranění souší) pro společnost zajistit. Podle expertů SVOL budou konečná čísla vývoje nahodilé těžby za rok 2020 minimálně srovnatelná s rokem 2019, SVOL odhaduje nahodilou těžbu u nestátních vlastníků lesů na 14,6 mil kubíků. „Meziroční navýšení nahodilé jehličnaté těžby mezi lety 2019 a 2020 u respondentů interního šetření SVOL dosáhlo 9 %. Na základě reálných dat respondentů tohoto průzkumu a našich propočtů by příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020 u nestátních vlastníků lesa odpovídal částce 779 Kč/m3 a předpoklad skutečné finanční potřeby 11,4 mld.,“ řekl expert SVOL na finanční otázky související s hospodařením v lesích a správce Kolowratského majetku Martin Fojt.
Ačkoliv význam lesů pro celou společnost je nyní ještě více patrný než dříve, je zřejmé, že ani tentokrát nestátní vlastníci na celou potřebnou částku nedosáhnou. Jako nezbytné minimum výše příspěvků pro nestátní vlastníky lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020 (kalkulace při sazbě roku 2019) SVOL odhaduje sumu 5,8 mld. Kč.
Jak potvrdil ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek, kůrovcová kalamita bohužel nekončí: „Průběh počasí v roce 2020 kůrovcovou kalamitu zdaleka nezastavil, pouze přispěl k jejímu tlumení, a to zejména v první polovině roku“. Roční úhrn srážek činil 111 % oproti dlouhodobému normálu, průměrná roční teplota byla o 1,2 °C vyšší oproti dlouhodobému normálu (1981-2010). Kalamita má však obří rozměry, ani příznivé podmínky loni nevedly k poklesu kůrovcových těžeb. „Snížilo se spíše množství nezpracované kůrovcové hmoty, respektive objemu ponechaných tzv. sterilních souší. V roce 2020 lze očekávat obdobné či mírně vyšší kůrovcové těžby jako v roce 2019,“ doplňuje Vít Šrámek s tím, že kalamita se posouvá z oblasti Moravy jihozápadním směrem.
Reálný dopad kůrovcové kalamity na konkrétní majetek přiblížil Josef Forst, ekonom a výrobní technik společnosti Domažlické městské lesy spol. s r. o. Zatímco v roce 2010 činilo množství dříví napadeného kůrovcem cca 560 m3, v roce 2020 byl objem 69 268 m3. „Zatímco objem vytěženého kůrovcového dřeva strmě rostl, jeho cena na trhu střemhlav klesala,“ řekl Josef Forst. „V roce 2011 jsme prodávali metr krychlový tohoto dřeva průměrně za 2204 korun, v loňském roce za pouhých 881 korun. Kdyby se ceny udržely na úrovni let 2011 – 2017, naše výnosy by například v roce 2019 byly 80 milionů korun. Reálně jsme utržili 40 milionů, to je polovina. Příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v roce 2019 pak činil pouze 15 milionů. Ztrátu tedy pokryl jen zčásti, ale i tak byl pro nás velmi důležitou pomocí. Bez něj bychom museli výrazně omezit výdaje na pěstební činnost, asanaci kůrovcového dřeva, údržbu cest nebo zabezpečení dalších funkcí lesa,“ podotýká Josef Forst s tím, že následky by pocítila celá společnost. „Dnes a denně vidím, jak moc lesy všichni potřebujeme, denní návštěvnost lesů v dnešní době raketově vzrostla.“
„Kompenzace za rok 2020 a následně rok 2021 jsou pro vlastníky lesů aktuálně prioritou, neméně důležité je však již nyní zahájit kroky k zabezpečení finanční udržitelnosti péče o lesní majetky v dalším období, například formou platby za ekosystémové služby,“ uzavřel místopředseda SVOL Stanislav Janský.
ČÍST DÁLE
Střední odborná škola Sv. Jana Boska v Kroměříži rozšiřuje nabídku nástavbových oborů
Arcibiskupské lesy a statky Olomouc opět spouští pronájem loveckých chat