Skip to main content

Hlavní je bezpečnost práce a pořádná zručnost. V Kroměřížských lesích trénují budoucí lesní mechanizátoři.

Kroměříž: Na podzim loňského roku získala Střední odborná škola Sv. Jana Boska v Kroměříži nové vybavení pro své žáky v oboru Lesní mechanizátor. Celkem šest motorových pil a ochranné pracovní pomůcky zakoupila společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. Žáci druhého ročníku je pravidelně využívají při svém odborném výcviku na polesí Kroměříž. Absolventi nového oboru Lesní mechanizátor budou kvalifikovanou posilou v lesnickém sektoru.

Jak správně nastartovat a uchopit motorovou pilu, jak bezpečně naříznout kmen a pokácet strom, to se právě nyní učí žáci druhého ročníku oboru Lesní mechanizátor na SOŠ Sv. Jana Boska v Kroměříži. Slouží jim k tomu zbrusu nové vybavení a také cvičiště, které se nachází v blízkosti budovy polesí Kroměříž společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc.

,,V prvním ročníku se žáci učí veškeré ruční práce v lese. Sběr osiva, práce v dílně se dřevem i kovem, sázení stromků, úklid klestu nebo práce s ruční pilou a sekerou jsou hlavní náplní vzdělání v prvním ročníku studia. Ve druhém ročníku se pomalu seznamují s technologiemi lesního provozu. Učí se pracovat s motorovou pilou a zároveň se připravují na řidičský průkaz skupiny T – traktor. Poslední, třetí ročník, je zaměřen na práci s velkými stroji. A nejen to, také přibližování a soustřeďování dříví, či specifické podmínky při těžbě, například kácení nakloněných stromů nebo práce ve složitém terénu,“ popisuje část učebního plánu svých žáků učitel odborného výcviku Stanislav Černoch ze Střední odborné školy Sv. Jana Boska v Kroměříži a dodává, že nemalý důraz kladou na výuku bezpečnosti při práci.

Základním předpokladem při práci s motorovou pilou je získání dobrých bezpečnostních návyků a pořádný cvik. Ten žáci získávají na speciálních trenažerech, které imitují podmínky v lese.

,,Nejprve se žáci naučí spojování řezu tak, že z ležícího kmene odřezávají souměrná kolečka řezem z vrchní i spodní strany. Jakmile si zvyknou na provoz motorové pily a naučí se provádět rovný řez, pokračujeme s výukou tzv. prvního zářezu nebo také směrového záseku u kmene, který určuje směr pádu káceného stromu. Nakonec přistoupíme k výuce odvětvování ležícího kmene,“ dodává Stanislav Černoch s tím, že absolventi oboru najdou své uplatnění jako dřevorubci, řidiči a operátoři lesních strojů či pracovníci v pěstební a výchovné lesní činnosti. Na ty nejšikovnější čeká pracovní nabídka přímo u Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, kde je rádi přivítají do pracovního kolektivu.

 

 

 

Komora církevních lesů má za sebou první rok působení

/Převzato z www.svol.cz/

29. ledna se konala v Tereziánském sále břevnovského kláštera valná hromada SVOL-komory církevních lesů.

Účastníky valné hromady osobně přivítal břevnovský arciopat Petr Prokop Siostrzonek. Přítomné seznámil s historií nejstaršího kláštera v českých zemích a s obtížemi, které provázely znovunabytí majetku Benediktinů v Praze-Břevnově. Poté poukázal na nesnadný úkol a odpovědnost všech majitelů k budoucím generacím: „Jíme ovoce ze stromů, které jsme nezasadili, pijeme ze studní, které jsme nevykopali. Žijeme vlastně ve zlaté době. Jsme vděčni našim předchůdcům, ale také my chceme něco uchovat pro naše nástupce. Je to naše odpovědnost.“ Na závěr slavnostního zahájení pak poděkoval správcům lesních majetků a popřál jim mnoho Božího požehnání a dobré vůle v jejich počínání.

Jednání valné hromady řídil předseda Komory církevních lesů, ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Skočdopole. Komora církevních lesů byla založena přesně před rokem. U jejího zrodu bylo 17 církví a registrovaných náboženských společností. V současné době má Komora církevních lesů 20 členů, nejen z řad diecézních lesů, ale také z řeholnických řádů. Celkem disponují členové Komory majetkem větším než 130 tisíc hektarů lesa.

Komora církevních lesů významně posílila vyjednávací pozici SVOL, její představitelé se aktivně podílejí na činnosti SVOL. V loňském roce patřilo ke stěžejním úkolům vyjednání příspěvku na zmírnění kůrovcové kalamity pro vlastníky lesů a novelizace zákona o lesích. Zahájena byla také jednání k novelizaci zákona o myslivosti. Kromě té se bude Komora církevních lesů společně se SVOL a Komorou církevních lesů věnovat zejména zajištění finančních prostředků na obnovu kalamitních holin vzniklých v roce 2019, zásadám nové státní lesnické politiky, invazní novele, novelizaci náhradové vyhlášky, Programu rozvoje venkova na další programovací období a novele zákona o drahách.

Za velký problém současné kůrovcové kalamity označovali účastníci valné hromady rozpad porostů a ohrožení bezpečnosti návštěvníků lesa i pracovníků v lese pádem suchých stromů či jejich částí. Pro zajištění stability lesních majetků a všech funkcí lesa pro společnost do budoucna členové Komory církevních lesů považují za zcela nezbytné zavedení plošné platby za ekosystémové služby v lesnictví.

Obrázek

Lesníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc letos vysadí více než šest milionů sazenic

Náročný rok čeká lesníky z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, kteří se stejně jako v loňském roce musí potýkat s dopady přemnožení kůrovce a chronického sucha. Oproti roku 2019 vysadí téměř o milion a půl sazenic více a budou nuceni vytěžit devět set tisíc metrů krychlových dříví. V obou případech jde o zatím nejvyšší čísla v historii společnosti, která spravuje lesy především Arcibiskupství olomouckého od roku 2013. Se spolufinancováním nákladů na obnovu postižených lesů jim letos částečně pomůže i poprvé vyplacený finanční příspěvek státu na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity vzniklé ve IV. kvartálu roku 2017 a v průběhu roce 2018 určený pro nestátní vlastníky lesa.

Také v loňském roce se díky dlouhodobému suchu a nadměrným teplotám opět projevilo přemnožení kůrovce v celé své síle. Své o tom ví lesníci ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, pro které byl uplynulý rok 2019 jedním z nejnáročnějších vůbec.

„V průběhu loňského roku jsme byli nuceni vytěžit osm set šedesát tisíc metrů krychlových dříví, přičemž naše hospodářské optimum je maximálně tři sta třicet tisíc metrů krychlových,“ vyčísluje vážné dopady přemnožení kůrovce jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Petr Skočdopole a dodává, že v letošním roce se obává ještě horšího scénáře.

„Podle našich aktuálních prognóz budeme v letošním roce donuceni vytěžit až devět set tisíc kubických metrů dřeva, tedy téměř trojnásobek optimálního množství,“ dodává Petr Skočdopole.

Ruku v ruce s navyšující se těžbou musí lesníci počítat s přímo úměrným navýšením výsadby mladých stromků. Ve dvou etapách, na jaře a na podzim, na ně čeká více než šest milionů sazenic.

„V letošním roce máme v plánu vysadit šest milionů a pět set tisíc sazenic, což je téměř o milion a půl více než v loňském roce, a o tři miliony více než v roce 2018. Takové množství vyžaduje enormní pracovní nasazení všech zaměstnanců,“ říká Petr Skočdopole s tím, že v rámci jarní výsadby se budou muset navíc potýkat s nedostatkem odolnějších obalovaných sazenic. „Loňský podzim měli lesníci v celé republice optimální podmínky pro výsadbu a podařilo se jim zužitkovat velkou část napěstovaných obalovaných sazenic. Proto pro jarní zalesňování budeme muset počítat s jejich menším počtem a na podzim, po napěstování nových obalovaných sazenic, nás čeká o to intenzivnější výsadba,“ vysvětluje Petr Skočdopole.

Právě na pěstební a výchovné zásahy v nově zalesněných lokalitách plánuje společnost využít velkou část prostředků, které v loňském roce uvolnil stát soukromým vlastníkům lesa ve formě finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity vzniklé ve čtvrtém kvartálu roku 2017 a v průběhu roku 2018. Zbytek získaných prostředků si musí společnost uložit do pěstební rezervy, ze které bude financovat péči o již založené mladé lesy v následujících 10 letech.

Největší dopady klimatické změny pocítili lesníci v rámci dvou spravovaných polesí na území Rejvízu v okolí Zlatých hor a na polesí Chvalčov v Hostýnských vrších, kde převládají smrkové porosty náchylnější k napadení kůrovcem.

„Díky velmi intenzivní práci lesníků, kteří pečlivě vyhledávají napadené stromy a zajišťují jejich včasnou těžbu, se nám daří zmírňovat dopady přemnožení kůrovce a ochránit tak ostatní zdravé stromy v lese. Bez těchto opatření by dnes lesy byly v daleko horším stavu, než jak je vidíme dnes,“ uzavírá jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s.r.o. Petr Skočdopole

Společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. hospodaří v lesích v Jeseníkách, na Mohelnicku, Hostýnských Vrších, Kroměřížsku a v okolí Velehradu, které jsou ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého a dalších spřízněných církevních institucích. Celkově pečují o lesy s výměrou více než 42 tisíc hektarů.

Zaměstnanci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc se připojili k charitativní sbírce

Zaměstnanci z ústředí společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. se zapojili do charitativní sbírky trvanlivých potravin pro lidi v nouzi, kterou před Vánoci pořádá Charita Olomouc. Trvanlivé potraviny poputují do vánočních balíčků pro lidi ohrožené chudobou a na štědrovečerní večeři pro lidi bez domova. 

Příspěvky do sbírky, které věnovali zaměstnanci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc předal zástupcům Charity Olomouc jednatel společnosti Ing. Petr Skočdopole.

 

 

Špatné přikrmování v krmelcích může zvěř i zahubit, varují lesníci

Chvalčov: Plesnivé ovoce, shnilé seno či vánoční cukroví. Tak vypadá pouze krátký výčet toho, co lesníci a myslivci nachází v krmelcích, kam lidé v dobrém úmyslu přináší zvěři něco na přilepšenou. Nevhodné přikrmování však může lesní zvěři vážně ublížit. Při přikrmování doporučují lesníci obracet se přímo na hajného či příslušný myslivecký spolek.

,,Do krmelců lesníci a myslivci přidávají například seno, oves či řepu. Nyní si musí dávat pozor, aby řepa nezmrzla, protože taková potrava by zvěři mohla způsobit závažné trávicí potíže,“ vysvětluje vedoucí polesí Chvalčov Vojtěch Zapletal a dodává, že lesní zvěři mohou způsobit zdravotní potíže také krmiva, která lidé dávají do krmelců bez dohody s lesníky či myslivci. „Asi nejméně vhodným, ba i nebezpečným krmivem, které lidé dávají do krmelců, je pečivo. Ať už se jedná o celozrnné či sladké, obojí způsobuje zvěři závažné trávicí problémy, protože v tomto počasí i sušené pečivo záhy zvlhne a začne plesnivět a stává se tak vážným rizikem. Podobné problémy může spárkaté zvěři způsobovat i čisté pšeničné zrno, které může vyvolat různé koliky a acidózy trávícího traktu,“ vysvětluje referent ochrany lesa a myslivosti Ing. Petr Rolinc ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.

Přesto lesníci i myslivci rádi přivítají zájem široké veřejnosti o dění v lese a ochotně poradí, co do krmelce patří. ,,Jsme moc rádi, že lidem není osud zvěře lhostejný a v době nouze jí chtějí dopřát něčeho na přilepšenou. Je však důležité poradit se s hajným či myslivcem, jaký typ potravy je pro zvěř v danou dobu nejvhodnější,“ upozorňuje polesný Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Vojtěch Zapletal. ,,Například před nedávnem se na nás obrátily děti se svými vychovatelkami z SOS Vesničky ve Chvalčově, které pro zvěř sbíraly kaštany. Nasbírané plody teď postupně přidáváme do krmné směsi pro zvěř,“ uzavírá Vojtěch Zapletal ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.