O celých deset dní dříve, než tomu bylo v loňském roce, zaznamenali lesníci společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. rojení kůrovce. Na vině je rychlý a teplý nástup jara, který probudil zazimovaný hmyz. Životní cyklus od vajíčka až po dospělého jedince trvá přibližně šest až osm týdnů, přičemž za ideálních podmínek stihnou kůrovci alespoň dvě rojení. Čím delší příznivé klimatické podmínky tento škodlivý hmyz má, tím vznikají větší šance k reprodukci.

Jako první se kůrovec objevil na začátku dubna v lapačích na našem nejjižněji zasazeném polesí Kroměříž, avšak nález hlásí také vyšší polohy v Jeseníkách, například na polesí Vápenná.

Aktuální nález výskytu kůrovce v lapači na polesí Vápenná. Foto: Archiv Arcibiskupské lesy a statky Olomouc

Na začátku uplynulého týdne proběhlo v budově polesí Domašov v Jeseníkách první setkání s lesníky Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. Neformálního setkání se kromě vedení společnosti účastnili také zástupci obcí, které sousedí s lesními majetky ve správě Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, ale i například hosté z řad Klubu českých turistů či vedení CHKO Jeseníky.

Cílem společného setkání bylo představení společnosti, přiblížení lesního hospodaření na svěřených majetcích, ale především navázání spolupráce s přilehlými subjekty. Součástí setkání byla i volná diskuze, kdy se přítomní hosté mohli ptát na dotazy přímo členů vedení, či jednotlivých vedoucích polesí.

foto: Archiv Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s.r.o.

Světový den vody, který letos připadá na pátek dvaadvacátého března, celosvětově poukazuje na nedostatek vody v rozvojových zemích a nešetrné zacházení s vodními zdroji. Díky nadprůměrně teplému počasí a nižšímu úhrnu srážek v posledních letech je téma hospodaření s vodou nadmíru aktuální i v našem prostředí. V rámci opatření proti suchu tak vznikají nákladné stavby a složité systémy k zadržení vody. Přitom se zdá, že lidé snad zapomněli, že průměrně vzrostlý strom v sobě bez problémů udrží i dvě stě litrů životadárné tekutiny.

Lesní porosty od pradávna nazýváme jako ,,plíce planety“, ale ve skutečnosti stejně dobře fungují i jako super-efektivní klimatizace a obrovská zásobárna vody. Důležité, ale přesto mnohdy opomíjené funkce, bez kterých by život na planetě neexistoval.

,,Dešťové srážky, které spadnou na zalesněnou plochu, až z třiceti procent zachytí listy a jehličí stromů, lesní půda i rostliny a následně kořenový systém. To je pro představu až osmkrát více, než u nezalesněné půdy,“ popisuje zkušený lesník a jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc Ing. Petr Skočdopole a pokračuje: ,,Kořenový systém stromů vodu zadrží na potřebnou dobu, přefiltruje a postupně ji vypařuje skrz své listy či jehličí. Tím přirozeně ochlazuje okolní prostředí a pozvolna vypouští vodu do přirozeného koloběhu. Během jednoho letního dne dokáže průměrně vzrostlý strom přefiltrovat a odpařit více než sto litrů vody,“ dodává Ing. Petr Skočdopole.

K zadržení vody pomáhají také vysoce absorpční mechy a lišejníky, které jsou přirozenou součástí lesa. V jarních měsících pak díky stínění dochází k pomalejšímu a plynulejšímu tání sněhu, který se opět z části vstřebá do půdy.

„Lesy v rámci naší společnosti mají rozlohu více než dvaačtyřicet tisíc hektarů, což je velmi orientačně pětatřicet milionů stromů. Není tedy složité si spočítat, kolik vody zadrží a přefiltrují zpět do přirozeného koloběhu,“ udává Ing. Petr Skočdopole s tím, že ochrana vodních zdrojů je široké a komplexní téma, které ve své podstatě zahrnuje i péči o lesní porosty.

,,Ještě před tím, než začneme s budováním složitých a nákladných systémů na zadržení vody, tak bychom se měli inspirovat procesy, které nám nastavila sama příroda. Neměli bychom zapomínat, že lesní porosty jsou jedny z nejdokonalejších zásobáren a čističek vody a podle toho k nim také přistupovat,“ uzavírá jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Ing. Petr Skočdopole.

foto: Archiv Arcibiskupské lesy a statky Olomouc